Interview s PVT Aubus

 Jelikož se snažíme přinášet našim čtenářům aktualní informace ze Zeekystánu, přicházíme s pokračováním oblíibených Soldier stories. V předchozích dílech, jste se mohli dozvědět info od velitele, sergeantů a pár řadových vojáků, dnes je na řadě support gunner PVT Aubus. Příjemné čtení.

 

{xtypo_rounded2}jméno: Ondřej Aubus
nickname: Aubus
v aktivní službě od: 6.březen 2008
hodnost: Private (E-1)
primární zbraň: M249
sekundární zbraň: -
pozice v jednotce: 3rd Squad "CHARLIE" Support gunner
získaná ocenění: National Defense Service Medal, Global War on Terrorism Expeditionary Medal, Army Service Ribbon, Iraq Campaign Medal{/xtypo_rounded2}

Dobrý den vojáku, co nám můžete říci k Vaší účasti v kampani Freedom Shield v Zeekystanu a jak se zde cítíte?
Dobrý den, co říct na naší přítomnost zde? Je to nutnost, nic víc. Místní orgány nejsou schopny zajistit ani základní bezpečí pro civilní obyvatelstvo, natož potírat obchod s drogami, zbraněmi a dalším zbožím žádaným na černém trhu. Když tu my a naši spojenci nebudeme, dopadne to tu jako v Somálsku, Kongu a jinde. Přispíváme svojí prací ke klidu v této oblasti.
A jak se tu cítím, popravdě nic moc. V noci je tu zima, přes den vedro, pobyt zde nám ztěžuje všudypřítomný prach, všelijaký hmyz i nemoci.


Co je náplní práce support gunnera v jednotce?
Jak již název napovídá, hlavní činností je vést podpůrnou palbu na nepřítele. Mimo jiné je mým úkolem pálit na jeho pozice tak, abych mu znemožnil vystrčit hlavu zpoza krytu a tím mu znemožnil střelbu na ostatní členy jednotky při útoku na jeho pozice i obraně. Není to lehké, vláčet se při dlouhých pochodech s poměrně těžkým kulometem, municí a balistickou ochranou a vším co k tomu patří. Dál jsem v teamu na pozici „back“, takže při pochodu hlídám záda celé jednotce.

Jakou výstroj a kolik munice u sebe do akce nosíte? 
To hodně záleží na druhu a předpokládané délce akce. Obvykle se ale jedná o základní balistickou ochranu, takže plnou vestu IBA a helmu, munici, v mém případě se jedná o 3-4 200ranné nábojové schránky, jedna 100ranná schránka, kterou nasazuji na dlouhé pěší přesuny, kde je střet s nepřítelem nepravděpodobný a 4ks 30ranných zásobníků jako zálohu. Ty mohu předat i kolegům s puškama M4.
Když se připočítá voda a spojovací technika, je toho pěkných pár kil. Jít s tím 30km v místním horkém podnebí je nevšední zážitek.:-))
 
V osobním životě jste prý pracoval jako konstruktér, využíváte nějak získané zkušenosti i zde v Zeekystánu?
Než jsem se dal k armádě, opravdu jsem pracoval jako konstruktér v automobilovém průmyslu. Měl jsem ale po krk kancelářské práce, tak jsem se přihlásil. Až mi vyprší kontrakt, vrátím se k této práci. Že bych to tu nějak uplatnil, to asi ne.

Můžete nám říci jakých úspěchů dosáhla jednotka v boji proti terorismu?
Úspěchů bylo více, nechci nějakou operaci konkretizovat. Na každé akci je nedůležitější, když jsme po jejím skončení kompletní a akci můžeme probrat nad plechovkou piva, které nám velení povolí.
 
Můžete si na něco stěžovat?
Co by jste chtěl slyšet, jsme ve válce.:-D Jak jsem již říkal v úvodu, není to tu jednoduché, ale zvládáme to.
 
Některé aspekty operací podléhají utajení. Jak se s tímto faktem vyrovnáváte?
Vůbec nijak, vím kdy mám mlčet. S tímto nemám žádné problémy.
 
Víme o Vás, že před příchodem do Zeekystánu jste se oženil. Jak se s Vaším odloučením vyrovnává Vaše žena?
To je samozřejmě trochu problém, manželku moje dlouhodobá nepřítomnost doma velmi mrzí. Ale na druhou stranu chápe proč tu jsme a co je naším cílem. Po pravdě řečeno, po 11.září se to vysvětluje daleko snadněji.

Co jste měl dnes k snídani?
Dnes jsem posnídal velmi chutně, míchaná vejce, tousty a kafe. Při pobytu na základně se snažím jíst normální stravu, pokud to teda zásobování a kuchař dovolí. V akci jsme odkázáni na MREčka, ale i to se dá.
 
Jak jste spokojen s místními ubikacemi?
Až na všudypřítomný prach a písek si nestěžuju.

Jak jste spokojen se spoluprácí místních obyvatel a vlády Zeekystánu?
Nějaké informace se k nám od místních dostanou, ale vždy se musí porovnat s informacemi z jiných zdrojů, spolehnout se na ně nemůžeme. To ale není moje starost, od toho máme zpravodajce a velení.
 
Věříte, že se situace v Butru urovná?
Ano, o tom jsem přesvědčen, ale vyžádá si to svůj čas.
 
Čeho si ceníte nejvíce?
Ostatních kolegů a kamarádů kteří tu se mnou jsou.

Máte ještě něco, co byste chtěl dodat?
Ne, děkuji.
 
Děkuji za Váš čas.
Za málo.:-)