V dnešním díle bychom vás rádi seznámili s CPL Murphym, který je členem třetího Sq na pozici pointman. Po náročném dni, kdy jednotka trénovala nové postupy v CQB, si CPL Murphy udělal chvilku času a zodpověděl nám pár otázek.

{xtypo_rounded2}jméno: Jiří Micka
nickname: Murphy
v aktivní službě od: 1. říjen 2002
v jednotce od: 1. leden 2004
hodnost: Corporal (E-4)
primární zbraň: M4A1
sekundární zbraň: n/A
pozice v jednotce: 3rd Squad "CHARLIE" pointman
získaná ocenění: National Defense Service Medal, Global War on Terrorism Expeditionary Medal, NCO Professional Development Ribbon, Army Service Ribbon, Iraq Campaign Medal

{/xtypo_rounded2}

Dobrý den vojáku, jelikož začínáme pokaždé stejnou otázkou, zeptám se i Vás - co nám řeknete k Vaší účasti v kampani  Freedom Shield I a II v Zeekystanu a jak se v Zeekystanu cítíte?
Dobrý den, no moje, tedy spíše naše účast v této operaci je jasná, zajistit klid v regionu a zamezit ozbrojeným potičkám. Já osobně plním funkci zástupce velitele našeho družstva. K tomu jak se cítím, přes den je tu horko v noci zase zima, písek je všudypřítomný, není to lehké ale jsem tu dobrovolně takže si nestěžuji.

Víme o Vás, že jste dříve sloužil u jednotky Rangers - byl velký rozdíl v tom co jste dělal tam a co děláte u B/2-9 INF, 2ID nyní?
Ano rozdíl je opravdu velký. U Rangers jsme operovali na úrovni 4-6 členných družstev, většinou hluboko na nepřátelském území, bez týlové podpory a zásobování. Co potřebujete, si taky nesete. Zde se setkávám spíše s rutinou kterou obnáší práce, kterou v Butru vykonáváme. Je to tedy spíše taková policejní činnost.

Co je náplní Vaší práce v jednotce?
Sedíme na místě a když zavolají, jdem na to, zas urovnat další nepokoje. Dostáváme se do styku s místním obyvatelstvem, pomáháme při humanitárních akcích, zajišťujeme bezpečnost a do boje se dostaneme málokdy. To ale neznamená, že nejde o krk.

Tím, že jste hodně exponován na hrotu teamu, máte strach že můžete být snadněji zraněn?
Strach ?? No jistě že mám strach, každý kdo by tvrdil že ho nemá je lhář nebo blázen...

Máte již nějaké bojová zranění?
Ano, šrapnel granátu mi roztrhl zápěstí, nic vážného.

Můžete nám říci, jakých úspěchů dle Vás, dosáhla Vaše jednotka v boji proti terorismu?
Myslím, že odvádíme dobrou práci. Zajistili jsme stabilitu na hranicích se Zeekystanem, k bojůvkám na našem úseku už dochází velice zřídka a když, je to maximálně pár salv z minometu nebo jedna či dvě rakety z pancéřovek na naše postavení. Rozhodně to tu zvládáme.

Můžete si na něco stěžovat?
Asi bych neměl, ale ano, můžu. Je to špatná spolupráce s Butrustanskou armádou…

Některé aspekty operací podléhají utajení. Jak se s tímto faktem vyrovnáváte?
Dobře, není nutné rozebírat všechny aspekty naší práce s nepovolanými lidmi a těmi jsou lidi u nás doma. Musí si vystačit s tím, co mají ve správách. Jsme cvičeni vyrovnat se s krizovými situacemi, oni ne, takže je správné, že některé věci se jim nedonesou…

Jak se s Vaším odloučením vyrovnává Vaše rodina?
Moje přítelkyně to snáší dobře, ví že bez této práce bych to nebyl já „smích“

Co jste měl dnes k snídani?
Vajíčka se slaninou, koblihu a černý kafe...

Jste spokojen se stravou kterou fasujete?
No maminčina kuchyně to není „smích“

Jak jste spokojen s místními ubikacemi?
Dobrý, až na ten písek, je všude.

Jste i nyní připraven na další operace?
Jasně na 110%.

Věříte, že se situace v Butru urovná?
Musím věřit...

Čeho si ceníte nejvíce?
Svých spolubojovníku. Máme tu ty nejlepší lidi co znám. Naší velící jsou ti nejlepší. Náš serža, je to vůdce, ne pohaněč. Je vždy s námi v první linii a když jde do tuhého. Je to ten nejlepší velitel co znám.

Máte ještě něco, co byste chtěl dodat?
Nenapadá mě nic :-)

Děkuji za Váš čas.