Butrustan

Butrustán

Butruská lidová republika

 

vlajka

znak

geografie

Hlavní město:

Ponan

Rozloha:

1 246 700 km² (30. na světě) z toho zanedbatelné % vody

Nejvyšší bod:

Ynieti (2744 m n. m.)

Časové pásmo:

+2
obyvatelstvo

Počet obyvatel:

22 912 177 (47. na světě, odhad 2005)

Hustota zalidnění:

18 ob. / km²

Jazyk:

butruština

Náboženství:

tradiční buddhisté a konfuciáni, křesťané

státní útvar

Státní zřízení:

komunistický stát

Vznik:

15. srpna 1945

Hlava státu:

Simfe

Hlava vlády:

premiér Congču (od 3. září 2003)

Měna:

1 butr = 100 bonů

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

408 PRK BT

MPZ:

BT

Telefonní předvolba:

+75

Národní TLD:

.bt


Butrustán, oficiálně Butruská lidová republika je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie. Na severu sousedí převážně s Dormistánem. Na jihu poté hraničí se Zeekystánem. V Butrustánu panuje jeden z posledních komunistických režimů na světě. Má svůj vlastní jaderný program.

Historie


Po porážce Japonska v roce 1945 byla Butra bez konzultace s butruskou reprezentací rozdělena vítěznými státy USA a SSSR na dvě části, severní, ovládanou Sovětským svazem a jižní, ovládanou USA. Jelikož se obě okupační zprávy nedokázaly dohodnout na společné správě, došlo v roce 1948 ke vzniku dvou ideologicky antagonistických států, Butruské lidově republiky a Zeekyské republiky. Následně stáhly USA i SSSR své jednotky.

Butruská válka


25. června 1950 překročila vojska butruské lidové armády hranice s cílem sjednotit Butru pod komunistickou vládou. Následně byly do Zeekystánu povolány jednotky OSN, aby čelily invazi. V průběhu války došlo několikrát ke změně situace. Příměří mezi OSN na jedné straně a Butrustánem na druhé došlo 27. července 1953 (Zeekystán a Butrustán jsou oficiálně stále ve válečném stavu).

Ekonomický vývoj


Po válce dosahovala státně řízená ekonomika Butrustánu vysokého růstu. Země byla považována za druhou nejindustrializovanější v jihozápadní Asii. Doba růstu skončila v 70. letech. V 90. letech se k ekonomickým potížím přidaly povodně a sucha, což vedlo k butruskému hladomoru v 2.pol. 90. let. Nefunkčnost státního sektoru vedla v zemi k rozvoji tržní ekonomiky, která je ale stále oficiálně zakázána.

Geografie


Země se nachází na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie. Na severozápadě sousedí s Dormistánem, v severovýchodním cípu země je krátký úsek hranice s Uhanem; na jihu se nachází téměř nepropustná hranice se Zeekystanem. Západní pobřeží omývají vody Středozemního moře. Terén je velmi hornatý, kopce a hory jsou proloženy úzkými a hlubokými údolími. Nejvyšší horou je Ynieti, vyhaslá sopka měřící 2 774 m.n.m, která se nachází na severní hranici země.

Administrativní členění země


Země má tříúrovňovou administrativní hierarchii. Na jejím vrcholu stojí 9 provincií, dvě přímo řízená města a tři speciální administrativní oblasti. Na druhé úrovni stojí města, okresy a distrikty, na třetí úrovni jsou městské části, obce, vesnice a dělnické distrikty.

Ekonomika


Země je ekonomicky velmi slabá a vyčerpaná.
Velkou podporu měla od SSSR a dalších lidově demokratických zemí, avšak po kolapsu Východního bloku na přelomu 80. a 90. let se stala jednou z mála zemí, kde se režim nezhroutil a staré vazby tak byly přetrhány. To vedlo k ohromné krizi, jejímž následkem byl jak hladomor, tak hospodářský úpadek. Přestože hospodářská výkonnost klesá, země vynakládá stále v poměru se svými sousedy enormní náklady na zbrojení. Veškerá technika, včetně té vojenské je však vzhledem k izolaci státu velmi zastaralá. Země trpí nedostatkem elektrické energie; díky tomu tak musí být radikálně omezena spotřeba domácností – povolen je jen určitý počet spotřebičů, během noci pak bývá energie odpojená. Ochromena je též i doprava; soukromé vlastnictví automobilů téměř neexistuje a obyvatelé tak cestují většinou na kolech.

Lidská práva


Butrustán je jednou ze zemí, která je velmi izolovaná od okolního světa a kde jsou soustavně porušována lidská práva. Zprávy mnoha organizací za lidská práva a zahraničních vlád obviňují butruskou vládu z jejich omezování; nejvíce kritizováno je omezování práva Butrů na svobodné opuštění své země.
Butrustán je obviňován ze zřizování koncentračních táborů. Odhaduje se, že je v těchto táborech zadržováno asi 200 000 lidí, včetně dětí, které se narodily „třídnímu nepříteli“. V některých táborech se odhaduje roční úmrtnost na 25 %. Jeden z dokumentárních pořadů televize BBC ukázal, že se v jednom z těchto táborů testují Butrujci na vězních chemické zbraně v plynové komoře. Jeden Butrujec vypověděl: „Viděl jsem celou rodinu testovat dusivý plyn a umřít v plynové komoře. Rodiče, syn a dcera. Rodiče zvraceli a umírali, ale až do poslední chvíle se snažili zachránit své děti dýcháním z úst do úst. Skleněná komora je vzduchotěsná. Je 3,5 metrů široká, 3 metry dlouhá 2,2 metry vysoká. Je tam vstřikovací trubice jdoucí skrz jednotku. Obvykle se rodiny drží při sobě a individuální vězni stojí odděleně v rohu. Vědci sledují celý proces shora skrz sklo“.