, Jan 01,1970 -- Skautský vedoucí SGT Michal Stehlík byl oceněn generálem U.S. Army

Sergeant Michal Stehlík je jedním ze zakládajících vojáků třiadvacátého regimentu druhé pěší divize. Mimo to, že je aktivním vojákem, jedním z motorů jednotky, buddym pro každou špatnost a spolehlivým teamleaderem, je také dlouhodobým vedoucím skautského oddílu. Za tuto obecně prospěšnou činnost, kterou vykonává dlouhodobě, ve svém volném čase, s vlastní iniciativou a bez nároku na jakoukoliv odměnu mu bylo v květnu 2017 předáno z rukou Brigádního Generála (v.v.) Alberta B. Mangona vyznamenání Humanitarian Service Medal.

„Vyznamenání si nesmírně vážím, a to zejména proto, že to není ocenění jen pro mne, ale pro všechny, kteří dělají něco navíc. Vážím si toho, že nás vedení jednotky podporuje i v dalších aktivitách, které jsou obecně prospěšné,“ říká Michal Stehlík.

Jaká je Vaše historie jako skautského vedoucího?
„V oddíle jsem s vedením dětí začal vypomáhat v roce 2006 po splnění jedné z prvních skautských zkoušek, což jsou čekatelské zkoušky. Po šesti letech vedení své družiny jsem složil vůdcovské zkoušky a poté převzal vedení celého oddílu, jehož vůdcem jsem dodnes. Když to spočítám, přímo vedení se věnuji jedenáct let.

Jakou odpovědnost má skautský vedoucí?
Během jakékoliv skautské činnosti mám odpovědnost za všechny členy mladší 18 let, tedy odpovědnost je velká. Je nutné na to pamatovat a neustále předcházet různým nebezpečím aby se nikomu nic nestalo. Což při dobrodružných skautských úkolech není vždy jednoduché.

Co Vás vedlo k tomu, že jste se z obyčejného skauta stal rádcem a pak vedoucím?
Určitě důvěra mých vedoucích a jejich podpora. Ale samozřejmě to není jen jejich jmenování, každé pozici předcházejí zkoušky, které jsem musel absolvovat.

Co Vás na vedení skautů baví a naplňuje?
Na skautingu mě nejvíce baví a naplňuje to, že mohu svoje znalosti a zkušenosti předat mladším a připravit je tak na snadnější život. A na vedení pak, že mohu pro mladší členy připravovat akce, ze kterých jsem sám nadšený. Nabíjí mne, když námi připravené akce ostatní baví.

Zní to jako časově náročný koníček?
Skautingem travím většinu svého volného času. Během týdne docházím na schůzky s našimi Rovery a chodím se občas dívat na schůzky ostatních družin. Většinou také se skauty trávím jeden víkend v měsíci. Ale mezitím je spousta organizování a plánování. Časově náročnější období je od února do července kdy plánujeme a připravujeme vše potřebné na tábor.

Kolika skautských akcí jste se asi tak mohl zúčastnit?
Od začátku co skautuji, bych to odhadl tak na 210 akcí. A co jsem vedoucí? To by mohlo být tak 130 akcí.

Jak byste vlastně popsal Skauta?
Hlavní výhodou Skauta je jiný pohled na svět. Více se zajímáte o přírodu a také o to jak připravovat program pro děti což se může hodit i v osobním životě. Skaut také získá mnoho zkušeností z manuálních prací, přežití v přírodě a hlavně umění samostatnosti ale i práce v týmu.

Jak se Vám daří skloubit pozici vedoucího skauta s pozicí sergeanta v druhé pěší divizi?
Obě činnosti k sobě mají velmi blízko, takže využívám zkušenosti v obou skupinách. A zejména v obou skupinách je řada skvělých lidí, se kterými je radost trávit volný čas.

Sergeant Stehlík tak dokazuje, že v Druhé pěší divizi zdaleka nejde jen o „hraní si na vojáčky“. Mnohem důležitější je parta dobrých lidí, vzájemná podpora důvěra. A skloubení koníčků je jen ku prospěchu věci. A otázka pro vás je tedy snadná: půjdete k nám, nebo do skautu? A nebo k obojím?