2. pěší divize

Historie 2. pěší divize

První světová válka
Druhá pěší byla zaktivizována v říjnu 1917 v Beaumontu ve Francii. V této době byla tvořena jednou brigádou pěchoty (9. a 23. pěší regiment), jednou brigádou U.S.Marines (5. a 6. regiment), jedou brigádou dělostřelectva a různými podpůrnými jednotkami. Křest bojovým ohněm prožila divize v bitvě o Belleauský les. Později roztříštila čtvrtý rok trvající patovou situaci u Chateu-Thierry. Divize proměnila ve vítězství také těžké boje u Soissons a Mont Blanc. Nakonec se zúčastnila ofenzívy na Meuse-Argonne, která přinesla konec války. 11 listopadu 1918, když bylo podepsáno příměří, Druhá pěší divize vpochodovala do Německa, kde prováděla okupační práva až do dubna 1919.


Meziválečné období
Po návratu do Spojených Států byla divize umístěna ve Fort Sam Houston v Texasu. Zůstala tu po dalších 23 let – sloužila jako experimentální jednotka, testovala nové koncepty a inovace pro armádu. V roce 1940 byla jako první divize podrobena rozkazu, který vyžadoval rozdělení každé divize na tři samostatné regimenty v každé divizi.


Druhá světová válka
Jako součást vybudování plánu Overlord, invaze do Normandie, byla druhá pěší divize v říjnu 1943 převelena z Fort Sam Houston do Irska. 7. června 1944, D-Day+1 se divize vylodila na krvavé pláži Omaha. I když byly ostatní jednotky zdecimovány německým odporem, Druhá pěší divize postupovala živými ploty Normandie. Po divoké, 39 dní trvající bitvě, Druhá pěší divize obsadila město Brest a tím ho 18. září 1944 zbavila německých okupantů. Z pozic u St. Vith v Belgii a přes bitvu v Ardenách Druhá pěší divize obsadila klíčové cesty vedoucí do měst Liege a Antwerpy. Konec ofenzivních bojů nastal 6. května 1945, když Druhá pěší divize dorazila do Československa, kde zdecimovala poslední odpor Wehrmachtu a vstoupila do Plzně.


Poválečné období
I když se očekávalo, že se Druhá pěší divize vylodí v Japonsku, V-J Day zastihl Druhou pěší divizi opět doma ve Spojených státech. Po několika přesunech se usadila ve státech Washington a Colorado. 9. a 23. řídily arktickou taktiku, letecký transport, obojživelný a ostatní výcvik z Fort Lewis. Na jaře 1946 byl 38. regiment vybrán War Departmentem jako velení horského výcviku v Camp Carson v Coloradu a v zimě se přesunul do Camp Hale také v Coloradu. Důstojníci a mužstvo byli vzděláváni v základech vysokohorského lezení a lyžování. Vojáci 38. regimentu byli vybaveni speciálními batohy, které pojaly 80 liber a obsahovaly všechno pro přežití po dlouhý čas. Tento výcvik trval od jara 1946 do podzimu 1948. Každý voják tak byl vycvičen pro válku ve studeném podnebí.


Válka v Koreji
S výbuchem nepřátelství v Koreji v létě roku 1950 byla Druhá pěší divize zmobilizována k přesunu. Divize přijela do Koreje „via Pusan“ 23. července 1950 a stala se první jednotkou armády Spojených Států, která vstoupila do této země. Nejdříve spravovala humanitární dávky; celá divize byla později (t.j.24. dubna 1950) poslána na pomoc 24. pěší divizi k řece Naktong. Druhá pěší divize byla také první jednotkou, která prolomila perimetr u Pusanu. Později vedla útok Osmé armády na hranice Manchurianské oblasti. Když do boje vstoupily čínské jednotky, Druhá pěší divize chránila pravé křídlo Osmé armády dokud nebyla stažena na jih. V dubnu a květnu 1952 byla Druhá pěší divize nástrojem, který smetl jarní komunistickou ofenzívu. 9. dubna 1953 byla divize stažena do klidového zázemí a 20. srpna 1954, po čtyřech letech, byla divize odvelena do Spojených Států.


Odpočinek od boje
Divize byla převelena do Fort Lewis ve státe Washington, kde ale zůstala necelé dva roky. Poté byla opět převelena, tentokrát na Aljašku v srpnu 1955 a 8. listopadu 1957 vrchní velení armády rozhodlo o rozpuštění Druhé pěší divize. Na jaře 1958 byla divize opět zaktivována a umístěna ve Fort Benning v Georgii. Fort Benning se stal domovem Druhé pěší divizi od roku 1958 do roku 1965. V roce 1962 byla divize zařazena jako jednotka Strategic Air Command (Velení strategického letectva – STRAC).


Studená válka
Jako výsledek růstu tlaků v Koreji byla Druhá pěší divize v červenci 1965 poslána zpět do Korejské Republiky. Jednotky Severní Koreje tlačily na hranice a prováděly infiltrace, Druhá pěší divize měla pomoci zastavit tyto snahy. Od této doby Armáda Jižní Koreje a Americké jednotky pracovaly společně a strážily demilitarizované pásmo. Během těchto hlídkových akcí byli 18. Srpna 1976 zabiti dva důstojníci Druhé pěší divize Severokorejskou hlídkou. Spojené národy jako odpověď nařídily zásah, nazvaný později jako Operace Paul Bunyon. 21. srpna 1976 skupina jihokorejských vojáků a amerických pyrotechniků podetnuly známý „Panmunjomský strom“.


Druhá pěší divize dnes
Bojovníci z Druhé pěší divize jsou rozmístěni v Západokorejské oblasti na slavné 38 rovnoběžce. Úkol divize je stejný jako už přes půl století: zabránit Severokorejské agresi. Přesně jak jim přikazuje heslo Druhé pěší divize „SECOND TO NONE.“ Druhá pěší ale neoperuje jen v Koreji, příslušníci 9. regimentu se přesunuli do Iráku, kde chrání bezpečnost místního obyvatelstva a vymáhají dodržování mírových smluv.